PDFNa Letnou vyrazil a skotačil tam podnikatelsko-mocenský potěr s následujícím programem:
DEMONSTRACE Proti: sílicim preferencím komunistů, propagandistické rétorice komunistu, zrudne ideologii komunistu. Za: odsouzeni zlocinu komunistu, zakazani komunistum vystupovat v mediich, za omezeni vlivu komunistu. Letna, sobota 1. kvetna 2004 Vice na nasich internetovych strankach:http://praha.konzervativci.cz |
Proč ne?. Konzervativně liberální svazáci by ovšem mohli demonstrovat i za
Mladí konzervativci si ale vybrali omezení vlivu komunistů - tak trochu mimo mísu. Ovšem pozorně se vyhnuli působení bývalých komunistů v podnikatelské sféře. Jak je vidět, během třinácti let se mnoho kupředu neposunulo a do EU vstupujeme s myšlenkovými stereotypy, které budí útrpný úsměv! Proč asi tak sílí ty preference komunistů? A demonstrovat proti tomu? Co takhle na tohle téma složit častušku?
Teď už to ale máme, včetně mládežníků ODS, za sebou. Jsme v EU. I když tedy do nové éry a politického uskupení vstupujeme , navzdory všem transformačním prognostikům s holým zadkem, jako jeden z prvních dárků nám nová éra přináší lakonická sdělení:
což je tedy zřejmě určeno, pro povzbuzení, jednomu milionu nezaměstnaných,učitelům pracovníkům ve zdravotnictví, státní správě atp.
Princip těchto čachrů jednoduchý, cíl zjevný, bohužel vstupujeme do Evropy v době, kdy již vyschly prameny privatizačního Klondajku . Alarmující je spíše to, že je české pravici stále ještě a právě teď krajně nemilé, když se o podobných prasárnách český občan dovídá. To už jsme měli mít za sebou.! Moc nadšení budovatelé kapitalizmu se k evropským bojovníkům za demokracii a pokrok nepřidávají.
Evropa by se ráda vyprofilovala jako protiváha k hegemonii Spojených států, jako protiváha k velmocenským ambicím Ruska ( ztráta této pozice se dnes už jeví jako pouhopouhá epizoda) a jako protiváha k rostoucí (nezadržitelně rostoucí) síle komunistické Číny (tady se mladí konzervativci asi dost zapotí).
Na druhé straně se jen těžko najde v této zemi občan, který by vstup České republiky nepociťoval jako příslib změny.
Už první okamžiky tohoto zlomu mohly vyvolat na tváři občana úsměv, když liberál, konzervativec, zastánce slabého státu, bezbřehého individualizmu a president Václav Klaus pronáší větu „…stát, jehož úkolem je zajistit prosazování toho, co přesahuje individuální zájmy každého z nás..." nebo když premiér Špidla pronese věty, která připomenou současně vědmu i Švejka,: "....naše budoucnost spočívá v našich rukách. Unie pouze otevírá prostor a možnosti - jak je využijeme, záleží na nás. I z toho důvodu vstupuji do Evropské unie s vysokým očekáváním."
Jsou i tací, kteří právě proto do Evropské unie s očekáváním nevstupují.