Divide et impera
Na počátku transformace napsal jakýsi
Ladislav Možný z ODS toto:
Zásadní odlišnost mezi člověkem a zvířetem spatřují
(liberálové a potažmo zřejmě ODS a pravice vůbec) mimo
jiné právě i v možnosti disponovat vlastním majetkem….což
pro srozumitelnost rozvede:…. majetek je důležitější
než život …. A jediné na co lze spoléhat je tedy dobročinnost
a záchytná síť vytvářená právě na úrovni přirozeně
vzniklých institucí, jako je rodina a církev
(na co taky rodina, když v ní všichni najednou dostali
padáka?).
Na konci transformace napsal jakýsi
pravicový publicista Karel Steigerwald toto:
"Potřebujeme vládu, která řekne: Nic vám nedáme,
starejte se sami. To by zem rozhýbalo, ale takovou vládu
právě proto nikdo nezvolí. Pro čeledník je lepší, když v
poledne přinesou kýbl s jídlem, než se lopotit."
Potažmo:
Pravicová transformace redukovala občana
Česká pravice se za třináct let transformace daleko nedostala a představa rozumě fungující společnosti na počátku jednadvacátého století je poněkud tristní.
Není divu že potlesk pro transformaci pozvolna doznívá.
Přední politici Německa a Švédska se ostře postavili proti dotacím z EU do nových členských zemí. Důvod je jednoduchý a předsedové vlád zmíněných států ho bez obalu řekli . Vynaložené prostředky západoevropských států určené pro rozvoj a snížení rozdílů ekonomické výkonnosti ve východní Evropě skončí v rukou zkorumpovaných mocensko-politických struktur. A je to.
Přední evropští politici nejsou ale zřejmě také žádná lumena.Na rozdíl od českých západní politici alespoň tuší, kde se peníze států berou, ale konstatují s překvapením nakonec jen to, co všichni tady víme již 13 let.
Když někomu řekneme „jedna a jedna jsou dvě“, nechceme tím naznačit, že naše znalosti jsou na úrovni matematických znalostí profesora ekonomie, ale říkáme „Vole, mysli!“
Další úsloví, se kterým se v praktickém životě každý setkal a skoro každý i někdy použil, je rada Divide et impera – rozděl a panuj. Nechceme tím ovšem naznačit, že nastal čas k rozdělování feudálních lén. Říkame tím cosi jiného. A tady už to tak srozumitelné není.
I když bychom měli s exaktním důkazem tvrzení „jedna a jedna jsou dvě“ ve smyslu matematiky problém, protože platí jen v euklidovských prostorech, v praktickém životě je po tisíce let přijatelným návodem.
Co říká rada Rozděl a panuj pro praktický život v politice a používá se rovněž tisíce let?. Co rozdělit? Moc, která umožní vládnout? To by byla samozřejmě blbost a již tatík Svatopluk ukazoval pomocí proutků synáčkům, že je třeba ji sjednotit Slovo panuj samo o sobě již zahrnuje nutnost vytvoření podřízené struktury. Co tedy?
Divide et impera tisíce let říká: chceš-li úspěšně vládnout, musíš od sebe oddělit majetková a mocenská uskupení. A pro koho je určeno? No přece tomu, kdo vládne. V demokracii tedy všem!
Na nepochopení tohoto principu dojela všemocná impéria, některá v ohni a dýmu, některá tak, že se dnes historici dohadují, zda vůbec existovala.
Majetek a současně moc v rukou caesarů vedly k rozpadu Říše římské. Moc a majetek v rukou feudálů vedl k VFBR (Velké francouzské buržoazní revoluci) a k vynálezu gilotiny. Moc a majetek v rukou ruského samoděržaví vedl k VŘSR ( Velké říjnové socialistické revoluci) a k vynálezu diktatury proletariátu.
Nepochopení může mít i druhou stranu mince. Buržoazie přestala na tento princip dbát a důsledkem byly ( a možná i budou) světové války. Komunisté dali jasně najevo, že majetkové a mocenské vrstvy oddělí i za cenu, že to bude nehašeným vápnem a přijali jednoduché řešení – majetek ne! Nešlo ovšem o osobní majetek (ponožky, kartáčky na zuby a pod), jak se dnes snaží pravicově naladění pitomci deklarovat, ale kapitál v osobním vlastnictví. Faktem však je, že po určité době již nebylo co rozdělovat. Impera ano, divide již nikoliv.
Divide et Impera dnes. To, že nadnárodní majetková uskupení získávají stále větší politickou moc, bez ohledu na to, že demokratické státy proti tomu bojují, je světový problém nazývaný globalizace. Co že to předpovídal v Kapitálu Marx?
USA - to je propojení majetkových a mocenských struktur na vrcholu společnosti a výsledkem je válka v Iráku a neutuchající problémy všude. Ale na druhé straně dodržování principu na stření úrovni, dané svobodomyslnou mentalitou a tedy i obrovská ekonomická výkonnost.
Čína – tam se komunisté trochu poučili, velkokapitál pod kontrolou echt soudruhů z ÚV a je tady nejvyšší dlouhodobá ekonomika růstu v uskupení, které čítá jednu a půl miliardy lidí a světová velmoc v blízké budoucnosti a možná i první. A nečekaný problém, těžko se shání ve světě ocel, všechnu spotřebuje Čína.
Rusko – dost už bolo liberalizmu, ťurmy co tu zanechal Josef a Leonid byly kde? A nečekaný ekonomický růst.
Evropa – ani ryba ani rak, korupce, kliantelizmus ano i ne - a země s dvacetiprocentní nezaměstnaností a růstem HDP plus minus nula.
Česko. Třináct let stagnující ekonomika, bilionový dluh, milion nezaměstnaných, HDP na úrovni posledního roku komunistické vlády. Průměrný čistý příjem tak 400 Euro. A korupce na úrovni Dagestánu a poslanec, který netuší, že státní peníze pocházejí z daní a senátor, který podniká, raději nevědět jak, hlavně, že nebyl členem KSČ. Tož to nazveme sociální stát a dáme od toho jako ruce pryč, protože sociální stát – ale, fuj! A ovšem, zařídit to tak : majetek těm co vládnou., v tichosti, s pomocí zákonů, to je jedno! A jen tak na okraj, desetiprocentní nezaměstnanost je poloviční ekonomiský krach, dvacet procent naprostý a třicet procent už žádná země nevykazuje, protože tam není ani nikdo, kdo by to sledoval.
Sociální demokrat Špidla na titulní straně Práva 3.4.2004:
Sociální stát musí dočasně ustoupit ,
ale totéž Právo na téže titulní straně nám vysvětli
Divide et Impera.
PVS, pdf